romance mezi květináči

28. srpna 2016 v 22:34 | Zaveta
mám na páteři modřiny a v duši modřiny a na duši mi rostou květiny a možná pár modřínů možná mám někoho ráda ale možná mám jen ráda sebe a chci jen svý potěšení tohle mi tak nějak nedávno došlo a nevím jak je možno že jsem to netušila dřív
že se mi líbí líbí líbí že že mám ráda jeho pohled ale že mi na tom tak nějak nezáleží že nechci dávat nic a chci jen brát to co od něj celej život potřebuju rozproudil mi krev v žilách a já teď chci tou krví krmit jiný lidi jen ne jeho
je hezký mít naději na budoucnost není hezký nevědět co tě čeká zítra je ošklivý líbat a zapomenout a nemít o čem přemýšlet ale co tě nemá myšlenek je moc vždycky jich bylo moc a slov je hodně a chci ti je říct akorát že ze mě pořád nějak nelezou a tak radši pláču vedle tebe a říkám že mě vůbec ale vůbec neznáš a je to pravda a můžu za to já protože umím jen mlčet a přemýšlet a zaplnit si plíce myšlenkami a kouřem z cigaret a dalšími zašmodrchanými myšlenkami a špatně ubalenými cigaretami a místnost zaplnit opilými slzami ve tvaru fialek a prostor mezi námi vyplnit hořkosladkým pustým tichem a prostor mezi našimi dlaněmi celou svou existencí o který věřím že má nějaký smysl
možná je to tak dobře
že se sublimuju do světa
postupně
že on umřel a že ty sotva dýcháš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niemand Niemand | Web | 6. září 2016 v 21:10 | Reagovat

Věříš ve smysl existence? Dobře pro Tebe. A dobře, že zas píšeš, fakt.

2 deweydumple deweydumple | Web | 8. září 2016 v 21:50 | Reagovat

kurva, Lízo, kde je interpunkce... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.