Jmenuji se Lovey

15. prosince 2016 v 8:28 | Zaveta
Jmenuji se Lovey, šňupu tabák a zpívám si černošský blues. Nosím levný plastový náušnice. Právě jsem upekla tři plechy perníčků, sedmnáctkrát u toho řekla kurva a tíží mě obavy o budoucnost (mou, lidstva).

Myšlenkami lítám někde mezi milováním a průmyslovým designem, málo spím, třeští mě hlava. Choulím se do měkkoučké červené šály. Mám ráda lidi. Nenávidím lidi. Nenávidím levný víno. Ale taky miluji - miluji, jen tak si miluji.

Chybí mi dlouhý dny strávený čtením Lolity, dny schylující se k dobrodružným večerům, probdělý noci a úsvity vítaný skrz dno naší poslední společný sklenice. Tehdy, v létě, bylo vše jinak a s osmnáctinami se mi život kupodivu obrátil naruby. Rub už mě ale nudí taky, považte, jsem nestálý člověk. Mířila bych jinam; nevím kam. Realita přece není pro nás, šeptá mi čísi zvonivý hlas. Chci být zpět v symfonické etudě svých fantazií a vidět smysl v balení cigaret.

Co se se mnou stalo, nevím, kouřím už jen ve vaně. Vedu rozhovory s Robertem Schumannem. Chybí mi psaní, ale mám tolik tajných blogů a plánů na oficiální blogy a bločků s nesmyslnými kresbami a poezií, že nevím, čí jsem.

Těším se na to, co mi přinese nový rok, a těším se na chvíli, kdy opět uslyším cikády křičet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.